V České republice vzniká stále více míst, kde si můžou muži upravit své vlasy nebo vousy, tzv. barbershopy. Dříve se na těchto místech dokonce pouštělo žilou nebo amputovaly končetiny! To už je ale historie. Na naše otázky odpovídala veselá lazebnice Annemí Brdová.



Ahoj Annemí! Rovnou mi o sobě něco pověz. Co vlastně děláš a jak ses dostala k práci kadeřnice nebo vlastně lazebnice?

Vystudovala jsem to! V 15 letech jsem si řekla, že bych chtěla dělat práci s lidmi, která je zároveň i kreativní, což mé povolání rozhodně splňuje. Časem jsem začala stříhat víc a víc až jsem postupně přešla k tomu, že stříhám a holím pouze pány a hrozně mě to baví a rozhodně bych ani za nic neměnila.

Stříhání a holení se věnuješ už více než 6 let. To už o tom musíš hodně vědět! Řekni mi něco o tom, co je to barbershop. Jak tento koncept vznikl a čím se lazebnictví liší od klasického kadeřnictví?

Jde o to, že holičství jako obor vznikl mnohem dřív než dámská kadeřničina, a to především z hygienických a lékařských důvodů. Hlavní rozdíl oproti klasickému kadeřnictví je to, že je všechno cílené jen a pouze na muže. Dříve se v lazebnictvích prováděly i chirurgické zákroky všeho druhu. Asi nejznámějším bylo pouštění žilou, proto jsou na barberpoolech červené pruhy. (vítr dříve omotal zakrvavený ručník kolem bílé tyče, pozn. red.) Jinak zašívání, amputace končetin atp. Ale já teda pouze stříhám! (směje se)

Lazebnictví jsou pro muže, kteří chtějí být upravení a krásní a chtějí mít své zázemí. Pro muže, kteří nechtějí přijít do kadeřnictví, kde kolem nich sedí dvacet žen, které netrpělivě čekají na melír.

V roli lazebníka si představím spíš muže. Je běžné, že se tomuto oboru věnují ženy?

Není to úplně běžné. Lidé to mají stále zažito z dob, kdy tento obor teprve začínal a v té době ženy nepracovaly vůbec. Takže je to spíše taková novinka.

Jak si vysvětluješ trend, že o sebe začínají muži čím dál více pečovat?

Já si myslím, že se barbershopy do střední Evropy dostaly v době, kdy začlo být trendy nosit vousy. Málokterý muž je schopen si vousy upravit sám, a proto se to začalo vracet, vrátilo se k holení břitvou, atp. No tak si muži postupně začali zvykat, že by se mohli starat o vlasy a celkově o svůj zevnějšek trochu více.

Všechno je to pouze trend. Nebojíš se, že nošení vousů bude za pár sezón za zenitem a nezačnou se znovu nosit třeba mullety?

Úplně si to nemyslím! Holičství se vrátilo s velkou slávou a myslím si, že ty nejlepší tady zůstanou a úplně nesouhlasím s tím, že to je pomíjivý trend. Jakmile se muži naučí chodit do dobrého barbershopu, tak nebudou už moc chtít chodit jinam.

Věnuješ se tomu už dost dlouho! Jaké dovednosti si myslíš, že by měl dobrý holič, kadeřník, lazebník splňovat?

No rozhodně by měl umět holit a být si jistý tím, co dělá. Sebevědomí je podle mě jedna z nejzásadnějších vlastností, kterou by si měl kadeřník osvojit. No a samozřejmě by se neměl bát. Dokud si neosvojí techniku a bude se bát stříhnout, tak se nikam nepohne.

Holič by měl mít taky rád lidi! To je dost důležité. Neměl by být protiva a měl by umět komunikovat s lidmi. Ostatně jako všude, kde se člověk potkává s ostatními lidmi.

Jakými zásadami se při své práci řídíš?

Vždy se snažím skloubit představu zákazníka s představou mojí. Najít zlatý střed. Je důležité umět dát stranou ego, ale zároveň zákazníkovi vyvrátit, když chce nějaký nesmysl na hlavě.

Muži ale stále chodí a nechávají si radit. Rádi se svěří do rukou profesionální holičky a nechají si doporučit nejlepší možný střih. Postupem času ke mně získávají důvěru a kolikrát se už ani nemusím ptát, co si přejí.

Postřehli jste větší nával zákazníků, když se zrovna blíží Valentýn? (rozhovor byl natočen v únoru, pozn. red.)

Rozhodně! Zrovna dnes jsem mluvila s pánem, který prohlásil: „To je pozdě! To je po Valentýnu!“

Chlapi se taky chtějí líbít! Ale teď zpátky k tobě. Máš nějaké profesní cíle? Co bys chtěla dokázat?

Být nejlepší holič na světě! (směje se) Chci dělat svou práci čím dál tím lépe a kvalitněji, naučit se nové věci a určitě bych chtěla do budoucna procestovat svět, abych okoukala nějaké super trendy.

Jsi celkem ambiciózní! Kde bereš inspiraci?

Tak různě! Nejčastěji ale na internetu. Pozoruju lidi na ulici, bavím se s nimi, a tak. Každopádně jsem celý život dost kreativní, takže nemám problém a nápady přicházejí tak nějak ze mně. (směje se)

Čemu se věnuješ mimo tvou práci?

Kultura, divadlo, výstavy, koncerty a lidi.

Tady v Tailor’s barbershop máte dokonce pánský klub! O čem to je?

No já tam nesmím vstoupit! Ženy mají prostě vstup zakázaný. (směje se)

Když jsme tu začínali, tak jsme tu byly paradoxně samé kadeřnice. Proto jsme vytvořili klub o patro výš, kde si může zákazník odpočinout, dát si dobrý drink anebo pokecat s barmanem.

Co bys chtěla říct čtenářům?

Mějte se rádi, začněte se o sebe starat a přijďte se k nám ostříhat. Celý svět potřebuje ostříhat!

Děkuji mockrát za rozhovor, Annemí!

Taky díky, ahoj!

POKRAČUJTE VE ČTENÍ