Vyzpovídali jsme jeho autora blogu Czech Fashionisto’s Diary Vítězslava Ivičiče a dozvěděli jsme se, že blogger by měl být opravdu všestranný člověk se smyslem pro řád a disciplínu. Prozradil třeba také to, kde sehnal svou ikonickou šálu z bíle huňaté lišky.


Omlouváme se za horší kvalitu zvuku. Byl to náš první rozhovor. Pak už jsme si koupili diktafon 🙂


Ahoj Víťo. Děkuji ti, že jsi přijal rozhovor. Čím se liší tvůj blog od jiných fashion blogů?

Ahoj, taky díky. Já si myslím, že jsem jeden z mála bloggerů, kteří píšou o pánské módě. A myslím si, že jsem trochu kontroverzní. Jak tím, co nosím, tak svými názory na kožešiny, vegany a tak podobně.

Postřehl jsem nedávno článek, že sis pořídil šálu z mrtvé lišky. Kde jsi na ni přišel? Řekni mi o tom něco.

No, já si myslím, že šála z živé lišky by asi nebyla to pravé. Koupil jsem ji na ebayi a je to vlastně starožitná liška, která se nosívala asi před 70 lety. Spousta lidí mi ji kritizovalo, protože má hlavu a pacičky. Ale já jsem ji chtěl právě i s hlavou a pacičkami, protože se mi to líbí víc, než kdyby to byla obyčejná šála nebo jen nějaký pruh kožešiny.

Ty bydlíš v Břeclavi. To je poměrně malé město na takový styl oblékání. Potýkáš se s nějakými zvláštními reakcemi?

Já právě tyto extravagantní věci v Břeclavi moc nenosím. A to právě kvůli těm reakcím. Ve městě, kde většina lidí nosí teplákové soupravy, by se zrovna taková liška nemusela někomu zalíbit.

Souhlasím, asi by to bylo trochu kontroverzní. Dobře, opustíme téma kožichů a lišek. Řekni mi něco o tvých začátcích. Jak ses dostal k tomu, že budeš blogovat a co tě k tomu vedlo?

No, já měl svůj blog už v době, když jsem chodil na střední školu v Rakousku. Psal jsem tam o svých zážitcích, jaké je to chodit na školu v zahraničí, jací jsou lidé, a všeobecně jsem psal o zážitcích z té školy. Potom jsem se začal ale více zajímat o módu a všiml jsem si, že si o tom nemůžu v češtině nějak moc přečíst.

„Každý blogger má svůj styl nebo způsob psaní, oblékání nebo života a podle toho se k němu hlásí různí čtenáři.“

V tu chvíli se zrodil můj blog o pánské módě, kam dávám různé tipy na stylové věci, trendy nebo zajímavé kousky.

Takže ses k tomu dostal už na střední. Kolik ti je vlastně teď let?

27.

No, tak to už je pěkná řádka let. Myslíš si, že je důležitá pravidelnost a vysoká frekvence psaní, aby sis vybudoval pořádnou komunitu věrných čtenářů?

No, možná není důležitá ani nějak přehnaná frekvence, že bys měl přidávat příspěvky např. každý den. Nicméně důležitá je pravidelnost, aby si lidé zvykli, že tam jsou příspěvky v určitých intervalech. Každý blogger má svůj styl nebo způsob psaní, oblékání nebo života a podle toho se k němu hlásí různí čtenáři.

Mluvíš o tom, že každý blogger je něčím výjimečný. U tebe je to třeba to, že se nebojíš nakupovat v sekáčích a otevřeně o tom hovoříš. Mě ale zajímá, jaké jsou dovednosti, které by měl mít každý blogger. Jsou to nějaké jazykové schopnosti? O co jde?

To je asi složitá otázka (směje se). Někdo si řekne, že to blogování je jednoduché. Například, že se pouze vyfotím a pak to dám na blog, ale důležité je umět i fotit, psát, upravovat fotografie, ovládat editor na internetu a základy facebookového marketingu. Člověk by měl mít chuť se to prostě naučit. Taky jsem to na začátku neuměl a ta kvalita fotek nebyla úplně dobrá nebo design blogu nebyl úplně ideální. Takže to není tak jednoduché, jak se může z počátku zdát.

Třeba u toho focení vyfotíme 100 fotek, pak z toho po dvou hodinách vybereme 10 a ty ještě potom upravuju.

Takže blogger by měl být všestranný člověk. Co je na tom nejtěžšího pro tebe? Je to focení?

No mě fotí většinou někdo jiný. Možná je to trošku těžší, protože musím tomu člověku vysvětlovat, jak mě má fotit. Proto si vybírám lidi, kterým nemusím tak moc věcí vysvětlovat. Nechci, aby se mi stávalo, že fotografovi řeknu, že chci být celý na fotce a budu tam mít jen kus hlavy nebo nohy.

Díval jsem se, že tvá komunita už je celkem aktivní. Jak dlouho ti trvalo ji vybudovat? Chodí ti třeba už nějaké nabídky na spolupráci?

Můj první rok byl takový, že blogy teprve začínaly. Nikdo mě neznal, nikdo nekomentoval, ale potom začali lidé pomalu chodit. Pak ale nastal takový blogový boom, kdy měl každý blog a každý měl o čem psát. Ti ale většinou vydrželi jen pár měsíců, protože zjistili, že je to asi úplně tak nebaví.

Oslovují mě různé značky a vybírám si ty, které mě zajímají. Blog dělám pro zábavu, protože mě zajímá móda a proto, abych mohl sdělovat své názory. Ne z důvodu, abych vydělával. Každopádně mi vždycky udělá radost, když mě osloví značka, kterou rád nosím. Jedna z těch značek je dokonce moje oblíbená kosmetika Clinique.

To je super. Co bys doporučil začínajícím bloggerům?

Na začátku je potřeba si vymezit téma, o kterém bude blogger psát. Taky si upřímně odpovědět na to, zda bude mít čas udržovat nějakou periodicitu a frekvenci příspěvků. Je dobré mít také sociální sítě, jako je Facebook, Instagram. Od doby, kdy se tyto sítě začaly víc využívat, tak jsem si všiml, že jsou příspěvky komentovány spíše na Facebooku nebo Instagramu než na samotném blogu.

Možná je to z toho důvodu, že je to na Facebooku potom jednodušší sdílet, protože ho má dnes každý. Takže začínající blogger by měl také věnovat pozornost této problematice.

Co říkáš na SKILL SHARING?

Jo, mě se to moc líbí. Líbí se mi, že můžu své schopnosti vyměňovat za jiné. Ale nebylo by lepší vaše skupiny rozdělit dle regionů? Třeba Praha, Brno, Břeclavsko.

Třeba to plánujeme! Děkuji za rozhovor, Víťo.

Taky děkuji.

POKRAČUJTE VE ČTENÍ