Lukáš Kalafus je zakladatel adrenalinové skupiny Moravský adrenalin a pěkně odvážný týpek! Společně se svou partou skáčou z mostů a zdolávají nejvyšší vrcholy. jaké byly jeho začátky, proč ho baví tak riskovat a co nejšílenějšího se na výpravách, které často vede, stalo? To vše v dnešním rozhovoru!



Ahoj Lukáši! Bojíš se výšek?

No to záleží na tom, jak moc jsou velký! Když je to vejška 10 metrů na lešení, který se houpe, tak je to blbý. Ale když to je 200 metrů na mostě na pevném laně, tak to je celkem fajn. 🙂

Kdy je třeba výška, že už se začínáš bát?

Naposled jsem se bál ve na brigádě na střeše, když jsem klepal omítky, ale to už je dávno.

Dobře, ale teď úplně na začátek. Kdo jsi, čím se zabýváš a proč tě baví tak riskovat?

Jsem úplně obyčejný člověk a jsem údržbář. Pracuji v jedný super firmě, ve které jsem se propracoval až k tomu, že čistím ptačí hovna z rýn. A to byl vlastně takový první kontakt s výškou. 🙂

No a ke skákání jsem se dostal tak, že jsem se jednoho dne rozešel se svou přítelkyní. Shodou náhod mi pak zavolal můj kamarád, jestli spolu nepůjdeme ven. Nakonec jsme se sešli celkem fajn parta kluků, kde jsem vlastně ani nebyl sám, kdo se právě rozešel. Tak jsme si šli skočit z mostu no.

Jak moc je v Česku skákání z mostů populární?

Myslím si, že moc popuplární není. Spousta lidí si o nás myslí, že jsme blázni a že umíráme. A potom lidi, kteří lozí na stěně (lezci, horolezci) to dělaj ve svém volníém čase. Není to nic moc náročného, jen si musí člověk dávat bacha.

Vraťme se k tomu, jak jsi začínal. Vzpomínám si, že jako malý jsem rád skákal po velkých šutrech. Měl jsi to podobně?

Ty jo. Můj první zážitek je to, když jsem u nás v Náměšti, kde jsem bydlel, měli takovou bažinu a nad bažinou se tyčila skalka. Tam jsme chodili s kamarádem. Ten zážitek byl takový, že z ní jeden z kámošů čural a další do toho omylem na placáka spadl. 🙂

Haha, takže na základě toho ses rozhodl, že začneš lozit?

Ne! To by bylo moc extrémní. 🙂 Já jsem se nerozhodl. Ono to prostě přišlo.

K lezení je potřeba určitá hbitost a síla. Děláš i jiné sporty?

Dělám tak všechno, ale lezení se věnuji fakt nejvíc.

Jak se připravuješ před tím než lezeš?

Vypnu počítač v práci, zavolám kámošům a jdem lozit. 🙂

Máš nějakou speciální rutinu nebo rozcvičku?

Jediný, co dělám je to, že zakloním hlavu a pořádně se podívám tam, kam se chystám

Jaká byla nejvyšší skála, na kterou jsi vylezl?

Hele ono na té výšce ani tak nezáleží. Máš nějak dlouhé lano a stejně lezeš po úsecích, takže to je potom vícedélka. Ale nejdelší úsek, co jsem dal s jedním lanem, bylo asi tak 60 metrů. Nic speciálního.

Všiml jsem si, že chystáš expedici do Monte Negra! Můžeš nám o tom říct něco víc?

Jasně! Byl to perfektní vejlet před Velikonocema, kdy jsme nasedli do aut, dojedeli do Sarajeva, prošli si ho, zašli do cukrárny, na pivko a prozkoumali pár památek. Pak jsme přijeli k obrovskému mostu (274m), kde jsme se vyspali a další den z něj skočili na stometrovém laně. Říká se tomu Kiene swing.

Výlet pokračoval tak, že jsme dojeli do Dormitoru, kde jsme zdolali nejvyšší vrchol.

To muselo být skvělé. Vybavíš si nějakou nejšílenější historku z tvých výprav?

V prvé řadě se snažíme, aby se nic šíleného nestalo. Bezpečí je na prvním místě.

Ale co se jednou stalo bylo to, že jsem vedl lidi na Gerlach. Když jsem tu trasu šel poprvé, tak jsem ji znal zasněženou, ale tentokrát jsem lidi vedl v létě, kdy tam už sníh nebyl. Moc jsem to tam v létě neznal, takže jsme přešli bod, podle kterého jsem se vždy v zimě zorientoval. To nás donutilo k tomu, že jsme museli udělat prvovýstup úplně jinde, než jsme původně plánovali.

Bohužel tam byla hodně zvětralá skála a borec nademnou šlápl na kamen a ten mi spadl na hlavu takovou silou, že mi praskla helma. Naštěstí jsem z toho já i všichni ostatní vyvázli bez vážných zranění. A pak jsme se hrozně opili.

Končí opitím hodně výprav?

Ne, to určitě ne. 🙂 Zapitím určitě, ale opitím málokdy. To opravdu jen v případech, kdy si potřebujeme hodně odpočinout a prostě vypnout

To je rozumné. Lukáši, Mentee je o dovednostech – dokážeš říct, jaké dovednosti by měl mít správny horolezec?

Nejdůležitější dovedností je to, že víš, kdy se zastavit a vrátit se zpět. Kopec tam zůstane, ty můžeš umřít.

Díky moc za rozhovor. Je něco, co bys chtěl říct čtenářům?

Budu moc rád, když nám budou dávat lajky, budou se dívat na naše videa anebo se s námi klidně někam vypraví.

A hlavně si uživejte život. 🙂

Děkuji mockrát za rozhovor, Lukáši.

Paráda, není zač.

POKRAČUJTE VE ČTENÍ